Nedávno jsem přebírala Rudíčkovy výkresy a našla jsem jeden, který znázorňuje Rudíčka s blonďatou holčičkou, která mu pomáhala vylézt v Čáslavi na dětském hrišti na skluzavku.

Na tom hřišti jsme byli 13. března a pro mě to byl zážitek, vidět kluky mezi hromadou dětí - to se nám tady v Habrech totiž ještě nestalo. Dětské hřiště je tu malé a věčně prázdné.

Rudíček s Jindříškem se vrhli k nejstrmější skluzavce, na kterou bych se snad i já bála. Přístup tam byl jenom po provazovém mostě, Jindříšek po něm šel a nějakej starší kluk mu chtěl pomoct, tak ho vzal za rukáv, to ale neměl dělat, Jindříšek se tím svým drsným hláskem ohradil: "Né!! Nedrž mě". Jinej kluk zase na někoho volal: "Tomáši" a Jindříšek na něj: "Neřikej Tomáši!". Všechny děti tam komandoval:-) Sranda byla, že i tak měl Rudík potřebu bráchu chránit, upozorňoval ostatní, ať na něj dávaj pozor.

Rudíček tam zase hlavně koukal po holkách, pak za mnou přišel a svěřil se mi s problémem: "Tamtý holčičce v růžovym jsem řekl, že je hezká, a ona mi řekla, že jsem debil." Jeho chmury se ale vzápětí rozplynuly, protože si tam s ním začala hrát starší blonďatá holčička, která s ním dokonce jezdila na skluzavce (skluzavka je dost široká, takže seděli vedle sebe a drželi se).

No a asi po hodině je skluzavka přestala bavit, tak šli na kolotoč. Jindříšek chtěl roztočit víc a víc a hodně rychle. Potom z kolotoče slezl a já jsem koukala, že mu něco proudem teče z nosu, zdálky jsem to nedokázala identifikovat, šla jsem k němu blíž a zjistila jsem, že se poblil, ale vypustil to nosem - fakt nevídané.